Monday 19 February 2018

Další přístavní žádost o ruku, tentokrát na Tenerife

Souhrn Erasmu už jsem vám tady psala, ale to neznamená, že pořád nemám disk nacpaný fotkami z výletů, které jsem s vámi jednoduše ještě nestihla sdílet. Jedna taková složka nese název "dvojčo na ostrově" a to znamená, že tenhle článek bude po pixely nacpaný fotkami ze tří fakt úžasných dní, kdy mě Lea přiletěla navštívit na Tenerife. 





Lea přistála na ostrově někdy okolo jedenácté a já ji na jednu hodinu jela čekat na autobusové nádraží do Santa Cruz. Jelikož ale nemám absolutně odhad na to, jak dlouho trvá cesta tramvají, tak se nakonec stalo, že Lea vlastně čekala na mě. Náš plán byl jasný - stihnout co nejvíc věcí ve dvou dnech. V plánu bylo Santa Cruz, La Laguna, večerní rozlučka s mými kamarády a druhý den výlet na Teide, to jsme ale ještě nevěděly, že se nám to všechno trošku zamotá. První den šlo vše podle plánu. Vzala jsem Leu k našemu Auditoriu (kterému jsem před všemi říkala "ta stavba, co vypadá jako Opera v Sidney) a ukázala jí super místo na pozorování oceánu. Tam jsme posnídaly (čtěte - snědly jsme krabici mini mufinů) a rozhodly se pokračovat směr přístav a centrum města. 











Když se teď tak dívám na ty fotky, kde je nebe nejmodřejší na světě a oceán nekonečný, tak bych nejraději hned sedla na letadlo a odletěla zpět. Neznám totiž nic víc osvobozujícího, než je pozorování oceánu a lodí v přístavu a přemýšlení nad tím, jaký příběh se asi váže ke každé z těch plachet. Místo toho všeho nádherna ale zítra v půl deváté nasednu na vlak a pojedu směr Olomouc. 



A protože naší tradicí v přístavech se stala fotka žádosti o ruku, tak ani v Santa Cruz jsme to nemohly vynechat a já tak Lee po třetí řekla "ANO".










Jelikož už jsem zmiňovala změnu plánu, tak se k tomu pěkně vrátíme. Rozlučka s mou milou polskou kamarádkou Magdou se protáhla asi tím způsobem, jako se protáhne jakákoliv rozlučka s někým, s kým půl roku trávíte skoro každý den. Na Teide se tím pádem nejelo a jako náhradní plán jsme zvolily turistické město Puerto de la Cruz, kam jsem ale vyrazila bez foťáku a rozhodla se to naplno užít. To ale neznamená, že končí záplava fotek, protože je tady ještě pár kousků právě z hlavního města.









Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

0 comments:

Post a Comment

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic