Tuesday 14 February 2017

Pozdravy ze severu

Krásný nový den přeji! Já v tuto dobu nejspíš ještě spím zachumlaná do peřiny a deky v posteli na koleji a tento článek jsem přednastavila už včera. Pokud jste četli můj poslední článek, tak můžete vědět, že tady budu povídat o švédské komedii, kterou jsem zhlédla v rámci Severské filmové zimy (filmový festival).

Gooood morning to everyone! I am probably still sleeping at this time wrapped in blankets in a bed in a dorm and I wrote this article yesterday. If you read my last one, you can know that I will talk about the Swedish comedy, I went to watch thanks to the Nordic winter (film festival).





Do našeho malinkého Minikina jsem vyrazila společně s Klárou, kterou všichni, kdo jste tady už po několikáté, určitě dobře znáte. Jelikož jsem lístky náhodou vyhrála, tak jsem úplně nevěděla co od filmu očekávat, ale podle jeho popisku se mělo jednat o komedii, která ukazuje život v hlavním městě Švédska, ale hlavně také život na severu, kde je spousta sněhu, sobů a málo telefonního signálu.

I went  to our small Minikino along with Klára that I'm sure, all who've been here several times, know her well. Since I won tickets, I totally did not know what to expect from the movie, but according to its label is supposed to be a comedy that shows life in the capital of Sweden, but mainly living in the north, where there is a lot of snow, reindeers and a bad phone signal.



Musím říct, že jsem byla ze začátku dost skeptická, jelikož si severní země nepředstavuji zrovna jako největší dějiště vtipu a prostě mi k tomu ta komedie nějak nešla. Opak byl ale pravdou. Nasmála jsem se od začátku až do konce. A ne jenom já. Celé kino (někteří až moc).

I must say I was quite skeptical at the beginning, since the northern countries are not for me exactly the largest venue of jokes and just could not imagine that kind of comedy in this surroundings. But the opposite was true. I laughed from the beginning to the end. And not just me. All cinema did (some of them too much).



Ve filmu je jedna hlavní dějová linie a tou je příběh hlavní hrdinky, která žije ve Stockholmu a zoufale touží po tom, aby si mohla adoptovat čínské dítě. Bohužel se změní situace a adopční kancelář jí oznámí, že odteď Čína požaduje pro adopci manželské páry a ona proto jako svobodná matka vybočuje z tabulek. Po rozhovoru se sestrou, která jí prosí o pohlídání tchána, se rozhodne, že tedy odjede na sever, o tchána se postará a jako odměnu jí sestra dohodí někoho, kdo by si jí naoko vzal a ona tak mohla provést adopci. Bohužel jak to tak v životě bývá, nic nedopadne jak by mělo, ale díky tomu hlavní hrdinka potká lásku na celý život. 

There is one of the main storyline in the movie, and that is the story of the heroine, who lives in Stockholm and desperately wants to adopt a Chinese child. Unfortunately, the situation changes and the adoption agency announces that from now China require married couples for adoption and therefore she is a single mother, she is out from the tables. After talking with her sister, who begs her to look forward about her father-in-law she decides that she will go to the north to care about him and as a reward her sister agree that she will find someone who would married her and she would be able to carry out adoption. Unfortunately, as so often in life, nothing turns out as it should, but because of that the main character meets the love of her life.



Jak už jsem psala - film je plný humoru, sobů, sněhu, lásky, smíchu, čínských slovíček a odhodlání hlavní hrdinky. A co musím ještě ocenit je barevnost oblečení, které tam všichni nosí. Nevím jestli to tak je ve Švédsku i ve skutečnosti, ale pokud ano, tak to musí být radost vyjít na ulici. Mě osobně by to rozzářilo den. Bohužel vám sem tentokrát nedám zajímavosti ani trailer, protože vše co jsem našla, bylo jen ve švédštině a tam mé jazykové schopnosti zkrátka nesahají.

As I wrote - the film is full of humor, reindeers, snow, love, laughter, Chinese vocabulary and determination of the heroine. And what I have to appreciate are the colours of the clothes that everyone wears there. I do not know if it is in Sweden normal, but if so, it must be a joy to go out on the street. It would really brights my day. Unfortunately, I do not put here trailer or points of interest this time, because everything I found was only in Swedish and my language skills are simply too faint.

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

2 comments:

  1. Film vypadá zajímavě. Určitě se na něj musím někdy mrknout, ať si trochu rozšířím obzory :)

    http://moimelea.blogspot.cz

    ReplyDelete

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic